ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA RADONICE

Okres Chomutov                            Telefon (fax) 474397225                                    PSČ 431 55

 

 

 
 

Školní řád

základní školy

 

 Jednou ze základních podmínek úspěšného plnění úkolů je jednotné dodržování pravidel Školního řádu základní školy.

 

Důležitou podmínkou úspěšné práce je :

 

-         přátelské ovzduší

-         zdravá soutěživost

-         tvořivé prostředí

-         výchova dobrým příkladem

-         vzájemná úcta

 

A.    Školní řád

 

I. Práva a povinnosti žáků a zákonných zástupců, vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky školy.

I.1     Práva žáků

     Žáci mají právo:

1.   na vzdělání podle školního vzdělávacího programu,

2.   na rozvoj osobnosti podle míry nadání, rozumových a fyzických schopností,

3.   jedná-li se o žáky handicapované, s poruchami učení nebo chování, na speciální péči v rámci možností školy,

4.   na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,

5.   zakládat v rámci školy samosprávný orgán žáků (žákovská samospráva), volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat,

6.   vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jeho vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje, své připomínky může vznést prostřednictvím zákonných zástupců nebo přímo řediteli školy,

7.   na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu,

8.   na ochranu před vlivy a informacemi, které by ohrožovaly jeho rozumovou a mravní výchovu a nevhodně ovlivňovaly jeho morálku,

9.   na ochranu před fyzickým a psychickým násilím a nedbalým zacházením,

10. na svobodu ve výběru kamarádů,

11. na svobodu pohybu ve školních prostorách, jež jsou k tomu určeny,

12. na to, aby byl respektován žákův soukromý život a život jeho rodiny,

13. na volný čas a přiměřený odpočinek a oddechovou činnost odpovídající jeho věku,

14. na ochranu před návykovými látkami, které ohrožují jeho tělesný a duševní vývoj,

15. v případě nejasností v učivu požádat o pomoc vyučujícího,

16. jestliže se žák cítí z jakéhokoliv důvodu v tísni, má problémy apod., požádat o pomoc či radu třídního učitele, učitele, výchovného poradce či jinou osobu,

17. na rovnoměrné rozvržení hlavních písemných  zkoušek,

18. využívat služeb a zařízení určených pro žáky školy.

 

    I.2   Povinnosti žáků

Žáci mají povinnost:

1.   řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat,

2.   účastnit se mimoškolních aktivit, na které se přihlásili,

3.   dodržovat školní řád a předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni,

4.   plnit pokyny pedagogických pracovníků školy, popř. dalších zaměstnanců školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem,

5.   vyjadřuje-li své mínění a názory, činit tak vždy slušným způsobem,

6.   nepoškozovat majetek školy a spolužáků, případné škody jsou povinni zaplatit.

7.   dodržovat pravidla slušného chování a jednání, jsou zodpovědni za své chování ve škole i mimo ni a dbají na to, aby nepoškozovali pověst svoji i pověst školy.

8. Žák se ve škole chová slušně k dospělým i jiným žákům školy, dbá pokynů pedagogických a provozních pracovníků, dodržuje školní řád školy a odborných učeben. Chová se tak, aby neohrozil zdraví svoje, ani jiných osob. Žáci zdraví všechny dospělé osoby v areálu školy pozdravem „Dobrý den!“ Ve třídě zdraví povstáním při zahájení každé hodiny při vstupu vyučujícího. Členy pedagogického sboru oslovují „pane řediteli“, „paní ředitelko“, „pane učiteli“, „paní učitelko“.

9. Žák chodí do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin a účastní se činností organizovaných školou. Účast na vyučování nepovinných předmětů a docházka do zájmových kroužků, do školní družiny je pro přihlášené žáky povinná. Odhlásit se může vždy ke konci pololetí a to na základě písemné žádosti zákonných zástupců.

10. Žák chodí do školy vhodně a čistě upraven a oblečen. Žáci nepoužívají hrubých, vulgárních a urážlivých slov, jsou ohleduplní k mladším a slabším spolužákům.

11. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se         považují za závažné porušení povinností.

 

I.3   Práva zákonných zástupců žáků

Zákonní zástupci žáků mají právo:

1.   na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte,

2.   volit a být voleni do školské rady

3.   vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich dětí, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost,

4.   na informace a poradenskou pomoc školy pro jejich děti v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu,

5.   požádat o uvolnění žáka z výuky podle pravidel tohoto řádu.

 

I.4   Povinnosti zákonných zástupců žáků

Zákonní zástupci žáků mají povinnost:

1.   zajistit, aby žák docházel řádně do školy,

2.   na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka,

3.   informovat neprodleně a písemně školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,

4.   dokládat důvody nepřítomnosti a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,

5.   oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku (§ 28 odst. 2 a 3 školského zákona) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost a žáka, a změny v těchto údajích

 

I.5   Vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky školy

1.   Pedagogičtí pracovníci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům žáků pouze takové pokyny, které bezprostředně souvisí s plněním školního vzdělávacího programu, školního řádu a dalších nezbytných organizačních opatření.

2.   Všichni zaměstnanci školy budou žáky chránit před  všemi formami špatného zacházení, sexuálním násilím,  využíváním. Budou dbát, aby nepřicházeli do styku s  materiály a informacemi pro ně nevhodnými. Nebudou se  vměšovat do jejich soukromí a jejich korespondence.  Budou žáky chránit před nezákonnými útoky na jejich  pověst. Zjistí-li, že dítě je týráno, krutě trestáno  nebo je s ním jinak špatně zacházeno, spojí se se všemi  orgány na pomoc dítěti. Speciální pozornost budeme  věnovat ochraně před návykovými látkami.

3.   Informace, které zákonný zástupce žáka poskytne do školní matriky nebo jiné důležité informace o žákovi (zdravotní způsobilost,…) jsou důvěrné a všichni pedagogičtí pracovníci se řídí se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

4.   Vyzve-li ředitel školy nebo jiný pedagogický pracovník zákonného zástupce k osobnímu projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka, konzultuje termín schůzky se zákonným zástupcem žáka.

5.   Žáci zdraví ve škole všechny dospělé osoby srozumitelným slušným způsobem. Pracovník školy žákovi na pozdrav odpoví. Při vstupu a  odchodu učitele nebo jiné dospělé osoby do hodiny zdraví  povstáním, nekonají-li právě písemné, výtvarné nebo ruční práce, popřípadě tělesná cvičení.

6.   Všichni pedagogičtí pracovníci se povinně zúčastňují třídních schůzek a konzultačních dnů, na kterých informují zákonné zástupce  žáků o výsledcích  výchovy a vzdělávání. V případě omluvené nepřítomnosti pedagogického pracovníka zajistí, aby zákonní zástupci byli informováni jiným způsobem.

 

II. Provoz a vnitřní režim školy

  II.1    Pravidla vnitřního režimu školy

1. Vyučovací den je rozdělen do hodin, které jsou stanoveny rozvrhem schváleným ředitelem školy. Celkový rozvrh je vyvěšen v ředitelně a ve sborovnách; třídní rozvrhy jsou vyvěšeny v jednotlivých třídách.

2. Vyučovací hodina trvá 45 minut, nultá hodina a ve třídách s UVP pátá a šestá je zkrácena o pět minut, a tudíž trvají 40 minut. Po druhé vyučovací hodině je hlavní přestávka v trvání 20 minut a mezi ostatními hodinami je desetiminutová přestávka.

3. Začátek vyučování je v 7.45 hodin.

4. Časové rozvržení vyučovacích hodin:

Hodina	Trvání od – do	Hodina	Trvání od – do
0.	07.00 – 07. 40	5.	11.35 – 12.20
1.	07.45 – 08.30	6.	12.30 – 13.15
2.	08.40 – 09.25	7.	13.25 – 14.10
3.	09.45 – 10.30	8.	14.15 – 15.00
4.	10.40 – 11.25	9.	15.05 – 15.50

5. Dohled nad žáky o přestávkách v obou školních budovách, ve školní jídelně a v tělocvičně vykonávají učitelé, vychovatelky nebo vedoucí zájmových kroužků podle stanoveného rozvrhu dozorů, který je vyvěšen ve sborovnách. 

6. Shromážděné žáky na školním dvoře stravující se ve školní jídelně odvádí od školní budovy dozírající vychovatelka (učitel) a určený pracovník. Žáky tříd s UVP odvádí do školní jídelny pověřený učitel.

7. Nepovolaným osobám je vstup do třídy při vyučování povolen jen se souhlasem ředitele školy.

8. Jsou-li praktické činnosti, pracovní vyučování, tělesná výchova či výtvarná výchova zařazeny jako dvouhodina, pak učitel vykonává dohled nad žáky i o přestávce.

9. Před hodinou tělesné výchovy žáci spořádaně vyčkají na školním dvoře příchod vyučujícího, který je odvede do tělocvičny nebo na hřiště. Během přesunu dětí ručí za jejich bezpečnost. Pokud bude hodina pohybových a sportovních aktivit zařazena v rozvrhu hodin po obědě, mohou se žáci shromáždit před vchodem do tělocvičny.

10. Pedagogičtí pracovníci a správní zaměstnanci nesmějí posílat během vyučování (ani o přestávkách) žáky za různými účely mimo areál školy. Při porušení tohoto zákazu nesou plnou zodpovědnost za zdraví a bezpečnost poslaného žáka.

11. Jestliže ředitel školy povolil některým žákům (především přespolním) pobývat ve škole přes poledne nebo po vyučování déle, než je pravidlem, zajistí, aby tito žáci nezůstali bez dohledu. V rozvrhu dozorů stanoví, jak je tento dohled zajištěn; mohou je konat i jiné odpovědné osoby než učitelé, např. vychovatelka, školnice, uklízečka. Pokud rozhodne učitel o pobytu žáků v budově školy přes poledne nebo po vyučování, musí vykonávat dohled nad žáky sám.

  II.2 Pravidla provozu školy

1.   Školní budova se otevírá v 7.25 h pro všechny žáky.  V jinou dobu vstupují žáci do  školy pouze na vyzvání  vyučujícího, který pro ně přichází k žákovskému vchodu. 

2. Po příchodu do budovy se žáci převléknou a přezují v šatnách, jinak se zde nezdržují. V průběhu vyučování je  žákům vstup do šaten povolen pouze se svolením  vyučujícího. Šatny jsou stále  uzamčeny. Uzamčení všech šaten kontroluje v 7.45 h školnice.

3. Po odchodu ze školy si žáci nenechávají v šatně obuv na přezutí.

4. Do prvního zvonění (7.40 hod) musí být všichni žáci  ve třídách, aby se mohli včas připravit na výuku.

5. O všech přestávkách je zajištěn pohyb žáků mimo třídu. Navštěvování jiných tříd jako  i přecházení z jednoho patra do druhého záleží na souhlasu dozírajícího pracovníka. Za vhodného počasí  lze trávit přestávky mimo budovu v areálu školy.

 6. Do odborných učeben, dílen a tělocvičny odcházejí žáci pod vedením vyučujícího.

 7. Žákům není v době mimo vyučování dovoleno zdržovat se  v prostorách školy ani na školním pozemku bez dozoru  učitele.  

 8. Při mimotřídním vyučování či zájmové činnosti se žáci  scházejí 5 - 10 minut před zahájením činnosti před  školní budovou a vyčkají příchodu vedoucího. Pouze s ním  odcházejí do školní budovy. Vedoucí nad nimi vykonává dohled po celou dobu pobytu ve škole a dohlíží na ně až  do odchodu z budovy.

 9. Na odpolední vyučování čekají žáci před školou nebo tělocvičnou 15  minut před zahájením hodiny. Do budovy vstupují a zdržují se zde jen na  pokyn dozírajícího učitele. V polední přestávce je možné  využít některých prostor v budově školy (knihovna, počítačová učebna) v případě  špatného počasí (déšť, mráz, apod.).

10. Žáci nosí do školy učebnice a školní potřeby podle rozvrhu hodin a pokynů učitelů.

11. Pokud žák zapomněl některou pomůcku nebo domácí úkol, omluví se vyučujícímu vždy na začátku vyučovací hodiny a dohodne s ním podmínky další činnosti.

12. Mobilní telefon není školní pomůcka a žáci ho do školy nosí na vlastní riziko. Škola neodpovídá za ztrátu a poškození mobilního telefonu během pobytu žáka ve škole. V době vyučovací hodiny má žák mobilní telefon vypnutý a uložený ve školní tašce. Žák má právo požádat učitele nebo ředitele školy o uložení telefonu na bezpečném místě v ředitelně školy.

Během výuky je žákům přísně zakázána manipulace s elektronickými hračkami a mobilními telefony. Pokud žák toto ustanovení poruší, bude mu vyučujícím mobil odebrán a předán zákonným zástupcům.

13. Je zakázáno bez souhlasu dotčené osoby a ředitele školy nahrávat, natáčet či jakkoliv jinak zaznamenávat zvuk a obraz učitelů, žáků a dalších zaměstnanců na mobilní telefon a jiná média a předávat tyto záznamy dál.

14.  Žáci nevstupují do ředitelny, sboroven a kabinetů bez svolení zaměstnanců školy.

15. Žáci, kteří se stravují ve školní jídelně, spořádaně vyčkají příchod vychovatelky nebo učitele, který je odvede do školní jídelny. Ve školní jídelně se žáci chovají ukázněně, dodržují hygienická a společenská pravidla stolování. Řídí se pokyny vedoucí školní jídelny, kuchařek, učitelů a vychovatelů, kteří vykonávají dohled.

16. Třídní učitelé určují žákovské služby na určité  období a pro určité činnosti zavedené podle zvyklostí  třídy a třídního učitele. Služba zejména  hlásí  třídnímu učiteli závady na vybavení třídy, zhasíná el. osvětlení, zajišťuje pořádek ve třídě, mytí tabule a hlásí vyučujícímu na začátku hodiny nepřítomné žáky. Před vyučováním přinese pomůcky podle přání vyučujících.

17. Ztráty věcí hlásí žáci neprodleně svému třídnímu  učiteli.  Nalezené věci předá nálezce ihned do ředitelny.

 Při ztrátě věci postupují žáci následovně:

a) žák musí ztrátu věci neprodleně oznámit třídnímu učiteli (nepřípustné minulý týden se mi  ztratilo…)

b) pokus o dohledání věci,

c) žák si vyzvedne tiskopis hlášení pojistné události a čestné prohlášení  u zástupce,

d) hlášení pojistné události je vyplněné za žáka, čestné prohlášení za zákonného zástupce žáka e) oba vyplněné tiskopisy odevzdat hospodářce,

f) zástupce zkontroluje úplnost, kopii založí, originál zašle na pojišťovnu,

g) vyrozumění o likvidaci škodné události po obdržení zástupce založí.

  II.3    Docházka do školy

1. Žák je povinen chodit do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin a účastnit se           činností, které ředitel školy vyhlásil jako povinné. Docházka do nepovinných předmětů a školní družiny je pro přihlášené a přijaté žáky povinná.

2. Nepřítomnost ve vyučování z důvodu nemoci jsou  povinni zástupci žáka oznámit do  tří dnů od zahájení nepřítomnosti hodin písemně, osobně nebo  telefonicky. V případě, že zákonný zástupce neomluví absenci žáka včas, bude vyzván třídním učitelem písemně nebo telefonicky, aby tak učinil. Neučiní – li tak, popřípadě bude – li se toto jednání opakovat, bude zákonný zástupce vyzván k návštěvě školy. V případě, že se žák nemůže zúčastnit odpoledního vyučování (náhlá nevolnost, vážné rodinné důvody), zákonní zástupci okamžitě informují školu. Písemnou omluvenku v omluvném listě v  žákovské knížce přinese žák ihned po skončení absence, nejpozději do tří dnů. V případě, že zákonný zástupce neomluví absenci žáka včas, bude vyzván třídním učitelem písemně nebo telefonicky, aby tak učinil. Neučiní-li tak do jednoho dne, bude tato věc považována za neomluvené hodiny a žák bude hodnocen sníženou známkou z chování.

Nepřítomnost žáka omlouvá zákonný zástupce žáka, v odůvodněných případech může škola vyžadovat lékařské potvrzení o nemoci žáka či jiný úřední doklad potvrzující nepřítomnost žáka. Pokud jsou důvodem absence předem známé rodinné důvody, informují zákonní zástupci školu předem.

3. Nemůže – li se žák zúčastnit vyučování z důvodů předem známých žákovi nebo jeho        zástupci požádá zástupce žáka o uvolnění učitele nebo ředitele podle délky absence. Z           jedné vyučovací hodiny uvolňuje  příslušný vyučující, na jeden den uvolňuje  třídní          učitel, na dobu delší než jeden den je nutno předložit písemnou žádost řediteli školy alespoň 14 dnů předem ke schválení.

4. Jestliže se žák účastní rodinné rekreace nebo zájezdu, probrané učivo, které zameškal, se doučí v co nejkratším termínu.

5. Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn s souhlasem zákonného zástupce bez náhrady.

6. Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitel školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky.

7. Žák smí odejít z vyučovací hodiny jen se svolením vyučujícího. Opustit školní budovu ve vyučovací době smí žák jen se svolením ředitele školy, v jeho nepřítomnosti se svolením třídního učitele, a to pouze v řádně odůvodněném případě. Žák, kterému je nevolno, jde domů nebo k lékaři v doprovodu dospělé osoby, rodičů, sám může jít jen po předchozím telefonickém souhlasu rodičů, který potvrdí dvěma pracovníkům školy. Rodiče jsou o zdravotním stavu informováni telefonicky. Do domácího ošetření lze předat dítě pouze dospělé osobě /po předchozí domluvě s rodiči/ nebo rodičům.

8. V době vyučování navštěvují žáci lékaře pouze v nutném případě, nezneužívají návštěv lékaři k zanedbávání vyučování.

9. Jestliže žák delší dobu chyběl pro nemoc, požádá učitele jednotlivých předmětů o doučování a vysvětlení zameškané látky a na požádání mu bude okopírován zápis učiva, na které chyběl. Žák si též domluví termíny k doplnění zameškaného učiva.

10. Je-li žák dlouhodobě nebo opakovaně nepřítomen a zamešká více jak 40% z vyučovacích hodin a nebude mít dostatek podkladů pro klasifikaci, rozhodne ředitel školy na základě stanoviska učitele o komisionálním přezkoušení ze zameškané látky.

 

II.3.1. Postup při záškoláctví

 

Neomluvená absence  do 10 hodin

1. Třídní učitel pozve doporučeným dopisem zákonného zástupce.

2. Třídní učitel provede pohovor se zákonným zástupcem

3. Téma pohovoru:

- důvod nepřítomnosti,

- způsob omlouvání,

- seznámení s důsledky a povinnostmi.

4. Třídní učitel provede zápis z pohovoru, kde bude uveden způsob nápravy, zákonný zástupce podepíše a obdrží kopii zápisu.

5. Případné odmítnutí podpisu nebo převzetí zápisu je nutno zaznamenat.

 

Neomluvená absence nad 10 hodin

1. Ředitel školy svolává výchovnou komisi, doporučeným dopisem pozve zákonné zástupce.

2. Výchovné komise se účastní:

- ředitel školy,

- zákonný zástupce,

- třídní učitel,

- výchovný poradce,

- metodik prevence.

3. Výchovný poradce provede zápis z jednání, který podepíší všichni zúčastnění.

4. Případné odmítnutí podpisu či neúčast je nutno zaznamenat.

 

Neomluvená absence nad 25 hodin

Ředitel školy zašle bezodkladně oznámení o pokračujícím záškoláctví s náležitou dokumentací pověřenému obecnímu úřadu nebo orgánu sociálně-právní ochrany dětí.

 

Opakované záškoláctví během školního roku

Pokud byli zákonní zástupci  postiženi pro přestupek, je třeba postoupit v pořadí již druhé hlášení  Policii ČR a kopii hlášení zaslat pověřenému obecnímu úřadu.

 

III.   Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

III.1     Hygiena, bezpečnost a ochrana zdraví

1. Žák přichází do školy vhodně a čistě oblečen a upraven.

2. Při výskytu vší bude žák okamžitě poslán domů po předchozím informování zákonného zástupce. Pokud dojde k opakovanému výskytu vší, bude informován sociální odbor obce a orgán ochrany veřejného zdraví.

2. Žák je povinen přezouvat se, dbát na hygienu,  zvlášť před jídlem a při použití WC.

3. Všichni pracovníci školy a žáci se chovají při  pobytu ve škole i mimo školu tak, aby neohrozili zdraví  svoje ani svých spolužáků či jiných osob.

4. Není dovoleno běhat ve třídách a po chodbách, nepřiměřeně křičet, znečišťovat podlahu, stěny, stropy, dveře a okna a zvláště prostory WC. Odpadky se ukládají do odpadkových košů – odpadky se třídí.

5. Větrání ve třídě je povoleno při vyučování se souhlasem vyučujícího, o přestávkách je zakázáno. Jsou-li okna otevřena během vyučovací hodiny, je zakázáno cokoli z oken vyhazovat. Rovněž je zakázáno z oken vyskakovat.

6. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými  spotřebiči  bez dozoru učitele a manipulovat s elektrickými rozvody.

7. Nevěší se na kovové fotbalové branky a nešplhají po konstrukcích na košíkovou.

8. Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí  mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního  provozu a pokyny doprovázejících osob. Před těmito  akcemi doprovázející učitel žáky zvlášť poučí  o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské  kurzy, školy v přírodě platí zvláštní bezpečnostní  předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při  pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují  vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů  pracovníků tohoto zařízení.

9. Při výuce v tělocvičně, dílnách, na pozemcích a v  laboratořích zachovávají žáci bezpečnostní předpisy dané  vnitřním řádem odborné učebny a dbají všech pokynů a příkazů vyučujícího. Před hodinou TV jsou žáci povinni odkládat cenné věci a mobilní telefony na předem určené místo. Do hodin TV se žáci převlékají do sportovního oděvu (obuv: cvičky s výjimkou gymnastických, plátěné tenisky nebo botasky. Je nutné, aby obuv neměla barevnou podrážku a při vstupu do tělocvičny byla zbavena všech nečistot. Oděv: tričko určené jen pro TV s krátkým nebo dlouhým rukávem, šortky, krátké nebo dlouhé tepláky umožňující plný rozsah pohybu. Oděv volit s ohledem na okolní teplotu. Před hodinou pracovních činností se žáci převlékají do pracovního oděvu. Při práci na pozemku a ve školní dílně: uzavřená obuv a vhodný pracovní oděv; při práci ve cvičné kuchyni: zástěra, nutno sepnout vlasy! Vyučující daného předmětu provedou prokazatelné poučení žáků v první vyučovací hodině školního roku a dodatečné poučení žáků, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede učitel záznam do třídní knihy. Poučení o BOZP a PO se provádí rovněž před každou akcí mimo školu a před každými prázdninami.

10. Poučení před prázdninami provádí třídní učitel,  který:

a) varuje žáky před škodlivými vlivy alkoholu, kouření,  známostmi s neznámými lidmi apod.

b) upozorní je na možné nebezpečí pro život a zdraví  v případě nálezu a manipulace s nevybuchlou municí  a poučí je, jak se v takové situaci zachovat,

c)informuje o nebezpečí vzniku požáru, o dopravní kázni, 

d) varuje před koupáním v místech, která neznají, atp.

11. Není dovoleno přinášet do školy nepatřičné předměty, které rozptylují pozornost žáků, nebo které by mohly ohrozit kázeň nebo bezpečnost. Pokud žák tento zákaz poruší, může učitel nepatřičný předmět odebrat a předat jej na vyžádání přímo rodičům nebo žákovi na konci školního roku.

 

III.1.1 Úraz

1. Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během  vyučování ve třídě, na chodbě nebo na hřišti, jsou žáci  povinni hlásit ihned svému třídnímu učiteli nebo jakémukoliv zaměstnanci školy.

2. Také úrazy, ke kterým došlo při společné činnosti  žáků mimo školu, je třeba bez odkladu hlásit vedení  školy. Těžké úrazy žáků a pracovníků ve škole v  přírodě apod. je třeba hlásit škole. Každý úraz je nutno  zapsat do knihy úrazů, která je uložena u hospodářky  školy.

3. Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během vyučování ve třídě, na chodbě nebo hřišti jsou žáci povinni hlásit ihned svému třídnímu učiteli nebo někomu z vyučujících.

4. V knize úrazů se evidují všechny úrazy žáků, ke kterým došlo při činnostech ve škole nebo na akcích organizovaných školou, a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola o úrazu dozví.

5. Zápis do knihy úrazů provádí

a) vyučující příslušného předmětu (např. úraz při hodině TV),

b) učitel vykonávající dohled (např. o přestávkách),

c) vedoucí kurzu (např. při úrazu na lyžařském kurzu),

d) třídní učitel (všechny ostatní případy).

6. V knize úrazů se uvede

a) pořadové číslo úrazu,

b) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození zraněného,

c) popis úrazu,

d) popis události, při které k úrazu došlo, včetně údaje o datu a místě události,

e) zda a kým byl úraz ošetřen,

f) podpis zaměstnance právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, který provedl zápis do knihy úrazů,

g) další údaje, pokud jsou potřebné k sepsání záznamu o úrazu.

7. Osobní údaje, které jsou součástí knihy úrazů, mohou být zpracovávány pouze za účelem evidence úrazů, popřípadě jako podklad pro vyhotovení záznamu o úrazu.

8. Záznam o úrazu vyhotovuje pedagogický pracovník, který provádí zápis do knihy úrazů, ve spolupráci s ředitelem,  jde-li o

a) úraz, jehož důsledkem byla nepřítomnost, žáka ve škole, nebo

b) smrtelný úraz; smrtelným úrazem se pro účely této vyhlášky rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky žák zemřel nejpozději do jednoho roku od vzniku úrazu.

9. Záznam o úrazu se vyhotoví na formuláři, který je k dispozici v ředitelně školy.

10. Na žádost zákonného zástupce žáka, škola bezodkladně vyhotoví záznam i o úrazu, který není uveden v odstavci 1, o těchto případech rozhoduje ředitel školy.

11. Škola vyhotoví o úrazu, který nezpůsobí nepřítomnost žáka ve škole záznam, pokud je pravděpodobné, že žáku bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem.

12. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá škola zákonnému zástupci.

13. O každém úrazu je informován ředitel školy, v případě jeho nepřítomnosti zástupce ředitele školy.

14. O úrazu žáka podá pedagogický pracovník, který je určen pro vyplňování zápisu do knihy úrazů, bez zbytečného odkladu informaci zákonnému zástupci žáka.

15. Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s úrazem byl spáchán trestný čin nebo přestupek, nebo jedná-li se o smrtelný úraz, podá ředitel školy bez zbytečného odkladu  hlášení místně příslušnému útvaru Policie České republiky.

16. O úrazu podá ředitel bez zbytečného odkladu hlášení  pojišťovně, u které je škola zařízení pojištěno pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou na životě a zdraví žáků.

17. Zástupce ředitele bez zbytečného odkladu podá hlášení o úrazu také příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce.

18. Záznam o úrazu zasílá hospodářka školy za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do pátého dne následujícího měsíce

a) zřizovateli,

b) zdravotní pojišťovně žáka a

c) příslušnému inspektorátu České školní inspekce.

19. Jak postupovat, stane-li se úraz žáka

a) zjistit poranění, popř. ho konzultovat se zdravotníkem školy,

b) informovat ředitele školy nebo zástupce ředitele školy,

c) zavolat lékařskou službu nebo zajistit doprovod dospělou osobou k lékaři,

d) oznámit skutečnost zákonným zástupcům žáka, požádat je o převzetí dítěte,

e) provést zápis do knihy úrazů, popř. vyplnit záznam o úrazu,

f) informovat třídního učitele, není-li pedagogický pracovník sám třídním učitelem

III.2   Ochrana před sociálně patologickými jevy

1. Všichni pedagogičtí pracovníci, zejména školní metodik prevence, průběžně sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu sociálně patologických jevů, uplatňují různé formy a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků.

2. Školní metodik prevence zajišťuje spolupráci s rodiči v oblasti prevence, informuje je o preventivním programu školy a dalších aktivitách. Školní metodik prevence spolupracuje na základě pověření ředitele školy s dalšími institucemi na sociálně právní ochranu dětí a mládeže.

3. Projevy šikanování mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování a pod., kterých by se dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům nebo skupinám (zejména v situacích, kdy jsou takto postiženi žáci mladší a slabší), jsou v prostorách školy a při školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti řádu školy. Podle okolností ředitel školy uváží možnost dalšího postihu žáků, kteří tento zákaz přestoupí, a bude o svých zjištěních informovat jejich zákonné zástupce.

4. Pedagogičtí pracovníci dbají, aby etická a právní výchova, výchova ke zdravému životnímu stylu a preventivní výchova byla vyučována v souladu se školním vzdělávacím programem.

5. Pedagogičtí pracovníci jsou povinni v souladu s pracovním řádem vykonávat kvalitní dohled nad žáky o přestávkách, před začátkem vyučování, po jeho skončení i během osobního volna žáků, a to hlavně v prostorách, kde by k sociálně patologickým jevům mohlo docházet.

III.3 Postup školy při výskytu podezřelé látky a při podezření na užití omamné látky žákem

Oblast prevence užívání návykových látek

 1. Ve všech prostorách školy platí přísný zákaz nošení,  držení, distribuce a zneužívání návykových látek, zákaz kouření.  Porušení tohoto zákazu bude klasifikováno jako hrubý přestupek proti školnímu řádu, za nějž bude snížena známka z chování. V této souvislosti ředitel školy využije všech možností daných mu příslušnými zákony včetně možnosti dát podnět k zahájení trestního stíhání osob, které se na porušení tohoto zákazu podílely. Ředitel školy nebo jím pověřený pracovník bude informovat zákonné zástupce žáků, u nichž byl zjištěno porušení tohoto zákazu, o zjištěních v tomto směru, a zároveň je seznámí s možnostmi odborné pomoci.

Poznámka: Návykovou látkou se rozumí alkohol, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivňovat psychiku člověka nebo jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti nebo jeho sociální chování

2.  Požívání omamných a psychotropních látek (dále jen „OPL“) osobami mladšími 18 let je v České republice považováno za nebezpečné chování. Každý, kdo se ho dopouští, má nárok na pomoc orgánů sociálně-právní ochrany dětí.

3. V případě, kdy se škola o takovém chování dozví, bude tuto skutečnost hlásit zákonnému zástupci žáka.

4. Škola je povinna oznámit orgánu sociálně-právní ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že žák požívá návykové látky.

5. Distribuce dle § 187 trestního zákona  a  šíření OPL dle § 188 trestního zákona je v ČR zakázána a takové jednání je trestným činem nebo proviněním.  Škola je povinna v takovém případě takový trestný čin překazit a učiní tak v každém případě včasným oznámením věci policejnímu orgánu. 

6. V případě výskytu látky, u níž je podezření, že se jedná o omamnou a psychotropní látku v prostorách školy, nebo v případě přechovávání takové látky žákem bude škola postupovat stejně jako v bodu 3.

III.3.1. Tabákové výrobky

Ve vnitřních i vnějších prostorách školy je zakázáno kouřit.

1. Prostory školy je označen viditelným textem doplněným grafickou značkou zákazu kouření. Takto jsou označeny vnitřní i vnější prostory.

2. Kouření v prostorách školy je zakázáno pod sankcemi uvedenými ve vyhlášce o základním vzdělávání.

 

 

Konzumace tabákových výrobků ve škole

1.    V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci tabákových výrobků v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.

2.    Tabákový výrobek je třeba žákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat.

3.    Pedagogický pracovník dále postupuje podle školního řádu školy: o události sepíše stručný záznam s vyjádřením žáka, (zejména odkud, od koho má tabákový výrobek), který založí školní metodik prevence do své agendy.

4.    V případě porušení zákazu kouření informuje třídní učitel zákonného zástupce nezletilého žáka.

5.    V závažných případech (zejména s ohledem na věk nebo chování dítěte) a jestliže se jednání opakuje, vyrozumí škola orgán-sociálně právní ochrany obce s rozšířenou působností. Škola může od orgánu sociálně-právní ochrany obce vyžadovat pomoc.

6.    Z konzumace tabákových výrobků ve škole je třeba vyvodit sankce tímto stanovené školním řádem - postupuje se podle vyhlášky pro příslušný stupeň vzdělávání.

III.3.2. Alkohol

Prodej nebo podávání alkoholických nápojů osobám mladším 18 let je v ČR zakázáno. Zakázáno je rovněž osobám mladším 18 let alkohol nabízet, anebo je v konzumaci alkoholu podporovat.

1.      Tímto školním řádem škola stanoví zákaz užívání alkoholu v prostorách školy v době školního vyučování i na všech akcích školou pořádaných.

2.      Podávání alkoholických nápojů osobám mladším 18 let může být trestným činem nebo přestupkem.

 

Konzumace alkoholu ve škole

1.      V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci alkoholu v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.

2.      Alkohol je třeba žákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat.

3.      Podle závažnosti momentálního stavu žáka, případně dalších okolností pedagogický pracovník posoudí, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí.

4.      V případě, kdy je žák pod vlivem alkoholu do té míry, že je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou službu první pomoci.

5.      Pedagogický pracovník postupuje podle školního řádu školy: O události sepíše stručný záznam s vyjádřením žáka (zejména odkud, od koho má alkohol), který založí školní metodik prevence do své agendy a vyrozumí vedení školy.

6.    Škola vyrozumí ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.

7.  Jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany dítěte obce s rozšířenou působností a vyčká jeho pokynů. Škola může od orgánu sociálně-právní ochrany dítěte obce s rozšířenou působností vyžadovat pomoc.

8.  Jestliže se situace opakuje, splní škola oznamovací povinnost k orgánu sociálně-právní ochrany dítěte.  Oznamovacím místem je příslušný odbor obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle místa bydliště dítěte.    

9.  V případě uživatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných zástupců, poskytne škola potřebné informace o možnostech odborné pomoci při řešení takové situace.

10.     Z konzumace alkoholu ve škole je třeba vyvodit sankce stanovené školním řádem. Za nebezpečné a protiprávní jednání je rovněž považováno navádění jiných žáků k užívání alkoholických nápojů.

11.     V případě podezření na intoxikaci žáka může pedagogický pracovník provést orientační test na přítomnost alkoholu (dechová zkouška), ale pouze na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce nebo zletilého žáka či studenta s orientačním testováním žáka na přítomnost alkoholu. Pokud je výsledek testu pozitivní, postupuje pedagogický pracovník obdobným postupem jako je uvedeno od bodu 3. O události sepíše pedagogický pracovník stručný záznam s vyjádřením žáka.

12.     Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu žáka do školy pod vlivem alkoholu, resp. kdy nelze prokázat, že se žák intoxikoval ve škole.

 

Nález alkoholu ve škole

1.V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách školy alkohol, postupují takto:

a)   Tekutinu nepodrobují žádnému testu ke zjištění jeho chemické struktury.

b)   O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

c)   Nalezenou tekutinu uloží u vedení školy pro případ usvědčujícího důkazu.

d)   Zpracují stručný záznam o události.

2. V případě, kdy pracovníci školy zadrží u některého žáka alkohol, postupují takto:

a)      Zabavenou tekutinu nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury.

b)      O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

c)      O nálezu sepíší stručný záznam, s vyjádřením žáka, u kterého byl alkohol nalezen, datum, místo a čas nálezu a jméno žáka. Zápis podepíše i žák, u kterého byl alkohol nalezen (nebo který jej odevzdal). V případě, že podepsat odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se žákem je přítomen/na ředitel/ka školy nebo její/jeho zástupce. Zápis záznamu založí školní metodik prevence do své agendy.

d)     O nálezu vyrozumí zákonného zástupce žáka, a v případě, že se jedná o opakovaný nález u téhož žáka, i orgán sociálně-právní ochrany dítěte, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností.

e)      V případě podezření, že alkohol obsahuje i jiné příměsi a byl nalezen u žáka, který se jím intoxikoval, předají zajištěnou tekutinu přivolanému lékaři.

III.3.3. Omamné a psychotropní látky

Zakázána je výroba, distribuce, přechovávání, šíření i propagace omamných a psychotropních látek, a to bez ohledu na věk žáka a prostředí, ve kterém by k tomu docházelo. Zakázáno je rovněž navádění k užívání těchto látek.

1.      Tímto školním řádem škola stanovuje zákaz užívání OPL a jejich distribuci a přechovávání. Současně stanovuje zákaz vstupu do školy pod jejich vlivem. Školním řádem stanovuje rovněž tyto sankci za porušení zákazu: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy. Porušení zákazu bude vždy projednáváno na pedagogické radě za účelem hodnocení klasifikace chování žáka.

2.      Ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 a 188 a spáchání nebo dokončení takového trestného činu nepřekazí, se sám vystavuje trestnímu stíhání. Překazit takový čin lze tím, že ho včas oznámí orgánům Policie ČR nebo státnímu zástupci.

 

 

Konzumace OPL ve škole

1.      V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci OPL v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.

2.  Návykovou látku je třeba žákovi odebrat a zajistit ji, aby nemohl v konzumaci pokračovat.

3.    Podle závažnosti momentálního stavu žáka, případně dalších okolností, pedagogický pracovník posoudí, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí.

4.    V případě, kdy je žák pod vlivem OPL do té míry, že je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou službu první pomoci.

5.    Pedagogický pracovník postupuje podle školního řádu školy. Především ihned zajistí vyjádření žáka a vyrozumí vedení školy.

6.    Škola ihned vyrozumí zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.

7.    Jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany a vyčká jeho pokynů. Škola může od orgánu sociálně-právní ochrany obce vyžadovat pomoc.

8.    Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, že žák konzumoval OPL ve škole i v případě, kdy je žák schopen výuky (dbát pokynů pracovníků školy).

9.    Současně splní oznamovací povinnost k orgánu sociálně-právní ochrany dítěte. Oznamovacím místem je příslušný odbor obce s rozšířenou působností podle místa bydliště dítěte.

10.         V případě uživatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných zástupců, poskytne škola informace o možnostech odborné pomoci při řešení takové situace.

11.         Z konzumace OPL ve škole je třeba vyvodit sankce stanovené školním řádem. Nicméně je nutné rozlišovat distributora od uživatele. Uživatel je nebezpečný pouze sobě, distributor všem. Distribuce je trestným činem, užívání OPL je porušením školního řádu.

12.         Navádění jiných žáků k užívání návykových látek je považováno rovněž za nebezpečné a protiprávní jednání.

13.         V případě podezření na intoxikaci žáka může pedagogický pracovník provést orientační test na přítomnost OPL (zkouška ze slin), ale pouze na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce, resp. žáka staršího 18 let s orientačním testováním žáka na přítomnost OPL. Pokud je výsledek testu pozitivní, postupuje pedagogický pracovník obdobným postupem jako je uvedeno od bodu 3. O události sepíše pedagogický pracovník stručný záznam s vyjádřením žáka.

14.         Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu žáka do školy pod vlivem OPL, resp. kdy nelze prokázat, že se žák intoxikoval ve škole.

 

Distribuce OPL ve škole

1.      Distribuce OPL je v České republice považována za protiprávní jednání. Je proto zakázána a může být kvalifikována jako trestný čin. Množství, které žák distribuuje, není nijak rozhodující.

2.  Přechovávání OPL je také vždy protiprávním jednáním. Množství, které u sebe žák v danou chvíli má, je rozhodující pro to, aby toto protiprávní jednání bylo blíže specifikováno buď jako přestupek nebo v případě množství většího než malého jako trestný čin, ale toto množství nemusí mít žádný vliv na kázeňský postih, který je stanovený školním řádem.

3.  Jestliže má pracovník školy důvodné podezření, že ve škole došlo k distribuci OPL, musí o této skutečnosti škola vždy vyrozumět místně příslušné oddělení Policie ČR, protože se jedná o podezření ze spáchání trestného činu.

4.  Jestliže se tohoto jednání dopustila osoba mladší 18 let nebo bylo namířeno proti osobě mladší 18 let, vyrozumí škola také zákonného zástupce a orgán sociálně-právní ochrany obce s rozšířenou působností.

5.  Pokud v rámci tohoto podezření zajistí pracovníci školy nějakou látku, postupují způsobem popsaným níže.

 

Nález OPL ve škole

A.  V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách školy látku, kterou považují za omamnou nebo psychotropní, postupují takto:

Látku nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury.

O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

Za přítomnosti dalšího pracovníka školy vloží látku do obálky, napíší datum, čas a místo nálezu. Obálku přelepí, přelep opatří razítkem školy a svým podpisem a uschovají ji do školního trezoru.

O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky.

B.        V případě, kdy pracovníci školy zadrží u některého žáka látku, kterou považují za omamnou nebo psychotropní, postupují takto:

(1)  Zabavenou látku nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury.

(2) O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

(3) O nálezu sepíší stručný záznam s vyjádřením žáka, u kterého byla látka nalezena, datum, místo a čas nálezu a jméno žáka. Zápis podepíše i žák, u kterého byla látka nalezena (nebo který látku odevzdal). V případě, že podepsat odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se žákem je přítomen/na ředitel/ka školy nebo její/jeho zástupce.

(4) O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky a informuje zákonného zástupce žáka.

(5) V případě, že je látka nalezena u žáka, který se jí intoxikoval, předají látku zajištěnou výše uvedeným postupem, přivolanému lékaři. Může to usnadnit léčbu, neboť u řady jedů jsou známy protijedy. Další postup nutný k identifikaci látky pak zajistí Policie ČR.

C.  V případě, kdy pracovníci školy mají podezření, že některý z žáků má nějakou OPL u sebe, postupují takto:

(1) Jedná se o podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku, a proto řešení této   situace spadá do kompetence Policie ČR.

(2) Bezodkladně vyrozumí Policii ČR, zkonzultují s ní další postup a informují zákonného zástupce žáka.

(3) Žáka izolují od ostatních a do příjezdu Policie ČR je nutné mít ho pod dohledem.

III.3.4. Krádeže, vandalizmus

Krádeže, zejména mobilních telefonů, a ničení školního majetku, jsou nejčastějšími formami protiprávního jednáním, se kterými se lze v  prostředí škol setkat. Krádež či vandalismus budou klasifikovány jako hrubý přestupek proti školnímu řádu, za nějž bude snížena známka z chování.

 

Jak postupovat preventivně proti krádežím

1. Krádeže jsou protiprávním jednáním a jakmile se škola o takovém jednání dozví, bude tuto skutečnost hlásit orgánům činným v trestním řízení, nebo doporučí poškozenému (jeho zákonnému zástupci), aby se na tyto orgány obrátil.

2. Je nevhodné přinášet do školy větší částky peněz nebo cenné věci, za jejichž případnou ztrátu nenese škola odpovědnost. Hodinky, šperky,  apod. mají neustále u sebe, pokud je musí odložit, např.  v hodině     tělesné výchovy, svěřují je do úschovy  vyučujícímu.

3. I v případě, že je žákům doporučeno nenosit do školy věci nesouvisející s vyučováním, nelze se odpovědnosti za škodu způsobenou na vnesených nebo odložených věcech jednostranně zprostit a za klenoty, peníze a jiné cennosti se odpovídá do výše 5 000 Kč (§ 1 nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí občanský zákoník); pokud budou věci převzaty do úschovy, hradí se škoda bez omezení.   

4. Pedagogové vedou žáky k tomu, aby dokázali protiprávní jednání rozpoznat, byli všímaví vůči svému okolí a v případě, kdy budou svědky takového jednání, ohlásili věc pedagogickému pracovníkovi školy.

 

Jak postupovat při nahlášení krádeže žákem

O události pořídit záznam na základě výpovědi poškozeného. Věc předat orgánům činným v trestním řízení (ohlásit na místní nebo obvodní oddělení Policie ČR), nebo poučit poškozeného žáka (jeho zákonného zástupce), že má tuto možnost.V případě, že je znám pachatel, je třeba nahlásit věc orgánu sociálně-právní ochrany (byl-li pachatel mladší 18 let) a současně věc předat orgánům činným v trestním řízení.

 

IV. Zacházení s učebnicemi, školními potřebami a školním majetkem

 

1. Žák zachází s učebnicemi a školními potřebami šetrně, udržuje své místo, třídu i ostatní školní prostory v čistotě a pořádku, chrání majetek před poškozením; nosí do školy učebnice a školní potřeby podle rozvrhu hodin a pokynů učitelů. Žák je povinen šetřit a chránit školní zařízení před poškozením, hospodárně zacházet s učebnicemi, školními pomůckami a potřebami, které mu byly svěřeny do užívání (nosí obalené učebnice, sešity a žákovskou knížku).

2. Každé poškození nebo závadu v učebně (lavice, židle), hlásí žák okamžitě po zjištění vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo řediteli školy.

3. Při ztrátě učebnice zakoupí žák novou, při poškození učebnice uhradí částku předepsanou školou.

4. Jakmile vznikne škoda na školním majetku, je třeba o celé záležitosti vyhotovit záznam a pokusit se odhalit viníka. V případě, že viníka škola zná, může na něm (jeho zákonném zástupci) vymáhat náhradu škody. V případě, že nedojde mezi zákonnými zástupci nezletilého dítěte a školou k dohodě o náhradu škody, může škola vymáhat náhradu soudní cestou.

5. Učební pomůcky, sešity, učebnice a cvičební úbor nesmí nechávat v učebně /v lavici, skříni apod./ nebo šatně. Cvičební úbory si žáci neponechávají ve škole, ale nosí si je z domova na každou vyučovací hodinu tělesné výchovy.

 

 

 

 

 

 

 

 

B.  Pravidla hodnocení a klasifikace žáka základní školy

 

Úvod

1. Nedílnou součástí výchovně vzdělávací práce školy je hodnocení a klasifikace žáků. Jde o složitý proces, který klade vysoké požadavky na všechny pedagogické pracovníky. Cílem tohoto klasifikačního řádu je pomoci těmto pracovníkům a stanovit všem jednoznačně platná kritéria pro hodnocení.

2. Hodnocení a klasifikace žáků základní školy je součástí jejich výchovy a vzdělávání. Účelem hodnocení a klasifikace je přispívat k odpovědnému vztahu žáka k výchově a vzdělávání v souladu se školskými předpisy.Výsledky hodnocení a klasifikace uvede škola na vysvědčení.

 3. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je:

     jednoznačné,

     srozumitelné,

     srovnatelné s předem stanovenými kritérii,

     věcné,

     všestranné.

 4. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

 

I. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

I.1      Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání

1. Hodnocení  žáka je  organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.

2. Za obě pololetí  vydává škola žákovi vysvědčení.

3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.

4. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

5. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí.

6. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje  klasifikace průběžná a celková.

7. Průběžná klasifikace  se uplatňuje  při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.

8. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na  konci každého pololetí a není  aritmetickým průměrem běžné klasifikace.

9. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

10. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.

11. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci  pedagogický pracovník uplatňuje  přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

12. Klasifikační  stupeň  určí  učitel, který vyučuje  příslušnému předmětu.

13. V předmětu, ve kterém vyučuje  více učitelů, určí  výsledný  klasifikační  stupeň  za  klasifikační  období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.

14. Ohodnocením  výkonu  žáka  klasifikačním  stupněm  posuzuje  učitel výsledky  práce objektivně  a přiměřeně náročně.

15. Pro  určování  stupně  prospěchu  v  jednotlivých  předmětech  na  konci  klasifikačního  období se hodnotí učební výsledky,  jichž žák dosáhl  za celé klasifikační   období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým  zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu  klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro  určitou indispozici. Přihlíží se i ke  snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu  se neurčuje na základě   průměru a klasifikace za příslušné období.

16. Ředitel školy je  povinen působit na sjednocování  klasifikačních měřítek všech učitelů.

17. Zákonní zástupci žáka jsou o  prospěchu  žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:

- průběžně prostřednictvím žákovské knížky,

- před  koncem každého  čtvrtletí (klasifikační období),

- případně  kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka.

V  případě mimořádného zhoršení prospěchu  informuje  učitel  zákonné  zástupce žáka  bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě.

18. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně  tři  měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam  klasifikováni  za  pololetí  ze  všech,  popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu  nezkoušejí a neklasifikují.  Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je  závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují.

19. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

20. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl.

21. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

22. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

23. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. školského zákona. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

24. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy povolit na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.

25. Ředitel školy může žákovi, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, povolit po posouzení důvodů uvedených v žádosti jeho zákonného zástupce a na základě dosavadních výsledků vzdělávání žáka pokračování v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého roku věku.

26. V posledním roce plnění povinné školní docházky zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených. V pátém a sedmém ročníku zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení žáka, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.

I.2        Zásady pro hodnocení chování ve škole

1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po  projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují,  a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po  projednání v pedagogické radě.

 2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování vnitřního řádu  školy během klasifikačního období.

3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální  a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením  k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato  opatření byla neúčinná.

4. Škola hodnotí a klasifikuje  žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou. 

5. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.

6. Zákonní zástupci žáka jsou o chování  žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:

- průběžně prostřednictvím žákovské knížky,

- před  koncem  každého  čtvrtletí (klasifikační období),

- okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu.

II.                  Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků (autoevaluace)

1. Kromě forem hodnocení práce žáků ze strany pedagogických pracovníků mají žáci možnost používat také formy sebehodnocení. Škola jim pro tyto formy vytváří odpovídající podmínky. Tím je zajišťována také zpětná vazba objektivity hodnocení ze strany školy jako vzdělávací instituce.

2. Škola může nabídnout vedle možnosti srovnávacích objektivizovaných testů (SCIO,KALIBRO,CERMAT,…), které jsou jednoznačně formami vnější srovnávací evaluace, také možnost využívání softwarových produktů, které umožní bez jakéhokoli zásahu pedagoga ověření stupně dosažených znalostí, dovedností,…

3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení.

4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat:

- co se mu daří,

- co mu ještě nejde.

- jak bude pokračovat dál.

5. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.

6. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.

 

III.  Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií

  III.1  Stupně hodnocení prospěchu

1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

                        1 – výborný,

                        2 – chvalitebný,

                        3 – dobrý,

                        4 – dostatečný,

                        5 – nedostatečný.

2. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

3.  Při hodnocení podle odstavce 3 jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

4. Při hodnocení žáka podle odstavců 1 a 2 se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení podle odstavců 1 a 2.

  III.1.1           Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

1. Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.

2. Při průběžné klasifikaci praktických činností, které jsou součástí předmětů uvedených v

odst. 1, postupuje učitel podle bodu 4, popř. podle bodu 5.

3. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech uvedených v bodu 3.1. se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, kvalita výsledků činností, osvojení účinných metod samostatného studia.

4. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti.

Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo

pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

  III.1.2   Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření.

1. Převahu praktické činnosti mají na základní škole pracovní vyučování, praktika, základy administrativy.

2. Při průběžné klasifikaci teoretických poznatků, které jsou součástí předmětů uvedených v bodu 4.1. postupuje učitel podle bodu 3, příp. podle bodu 4.

3. Při klasifikaci v předmětech uvedených v odst. 1 v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí:

vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, kvalita výsledků činností, organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.

4. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 ( výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

       III.1.3        Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

1. Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova.

2. Při průběžné klasifikaci předmětů uvedených v bodu 5.1. se klasifikuje teoretická část podle bodu 4.a praktická podle bodu 5.

3. Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

4. Při klasifikaci v předmětech uvedených v bodu 5.1. se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, kvalita projevu, vztah žáka k činnostem a zájem o ně, estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

5. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební, branné a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost a brannost.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov.Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku, brannost a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost a brannost.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo spokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

       III.1.4                                Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni

            prospěl(a) s vyznamenáním,

            prospěl(a),

            neprospěl(a),

          nehodnocen(a).

1. Žák je hodnocen stupněm

            prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 ‑ chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e),

            prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

            neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením. nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,

           nehodnocen(a),  není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

2. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

     pracoval(a) úspěšně,

     pracoval(a).

3. Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavce 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost podle odstavce 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka.

                      III.2                    Výstupní hodnocení

1. Hlavním obsahem výstupního hodnocení  je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

2.  Dále výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o:

      a) možnostech žáka a jeho nadání,

      b) předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka,

      c) chování žáka v průběhu povinné školní docházky,

      d) dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka.

3. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října.

                      III.3                    Stupně hodnocení chování

1.  Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

a) 1 – velmi dobré,

b) 2 – uspokojivé,

c) 3 – neuspokojivé.

 

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes snížený stupeň z chování (2 – uspokojivé)  dopouští dalších přestupků.

                      III.4                    Výchovná opatření

1. V souladu s ustanovením § 31 odst.1) zákona č. 561/2004 Sb., výchovnými opatřeními jsou. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření školského zařízení, vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského zařízení nebo třídní učitel.

2. Ředitel školy nebo školského zařízení může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy nebo školského zařízení zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák nebo student v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem, může ředitel školy nebo školského zařízení rozhodnout o jeho vyloučení. Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku.

 

                           III.4.1                      Pochvaly a ocenění ředitele školy.

1. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

  Pochvalami a oceněními jsou :

a) Pochvala ředitele školy - ředitel může žákovi na návrh školské rady, obce či  krajského úřadu po projednání v pedagogické radě  udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a  školské iniciativy, za vysoce záslužný čin, za dlouho dobou úspěšnou práci spojenou s reprezentací školy pochvalu ředitele školy.

b) Pamětní list absolventa školy - ředitel může absolventům školy, kteří úspěšně dokončili povinnou školní docházku v 9. ročníku, udělit pamětní list absolventa školy.

3. Ředitel školy neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

4.  Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

5.   Pochvaly a ocenění třídního učitele

  a) Pochvala třídního učitele - třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu třídního učitele za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

6. Třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Udělení pochvaly a se zaznamená do dokumentace školy . Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

                           III.4.2                         Kázeňská opatření

1. Při porušení povinností stanovených školním řádem může být podle závažnosti tohoto porušení žákovi uloženo(-a):

a) Napomenutí třídního učitele - ukládá třídní učitel bezprostředně po přestupku, kterého se žák dopustí; o  udělení napomenutí uvědomí třídní učitel prokazatelně  rodiče - dopisem, ústní informací na pravidelných  konzultačních dnech a třídních schůzkách.

     b) Důtka třídního učitele – ukládá ji třídní učitel po  projednání a se souhlasem ředitele školy za závažnější či opakované porušení řádu školy, norem slušnosti; důtka třídního učitele se uděluje před kolektivem  třídy.

c)  Důtka ředitele školy -      ukládá ji ředitel školy po  projednání v pedagogické radě za vážná porušení řádu školy – zvláště  za porušování norem slušnosti, za neomluvené absence, za agresivitu vůči spolužákům i dospělým a další závažná provinění. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností řádu školy a jsou postihovány tímto opatřením s následným dopadem na hodnocení chování za klasifikační období.     

2.  Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. 

 

IV.    Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií

1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.

2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.  

5. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

6. Tento přehled zachycuje průběžné měsíční hodnocení,s kterým jsou zástupci žáka seznámeni na pravidelných konzultačních dnech,popř. jim je přehled zaslán - v případě zdůvodněné neúčasti na konzultačních dnech.  Pololetní a výroční vysvědčení obsahuje následující hodnotící škálu :

 

žák :

a) je pohotový, bystrý, vyjadřuje se výstižně a přesně, je aktivní, učí se svědomitě a se zájmem, bezpečně ovládá základní  učivo daného ročníku, projevuje zájem o daný předmět, samostatně si rozšiřuje vědomostní obzor,

b) uvažuje celkem samostatně, vyjadřuje se výstižně, při aplikaci osvojeného učiva se dopouští jen menších       (drobných)  chyb, učí se svědomitě, zájem o předmět je kolísavý,

c) je méně samostatný v myšlení, vyjadřuje se ne dost přesně, zvládá základní učivo daného ročníku s drobnými nedostatky,které odstraňuje s pomocí učitele, neprojevuje větší zájem o  předmět,

d) je nesamostatný v myšlení, vyjadřuje se se značnými obtížemi,  při zvládání základního učiva se dopouští podstatných chyb,které nesnadno překonává, má malý zájem o učení, potřebuje  stálé podněty,

e) je nesamostatný v myšlení, své myšlenky vyjadřuje se značnými  obtížemi, dělá podstatné chyby v základním učivu, které nesnadno překonává, potřebuje časté vedení a pomoc učitele, má malý  zájem o učení, potřebuje stálé podněty,

f) jeho samostatnost myšlení je velmi omezena, není schopen  vyjádřit samostatně bez pomoci učitele své myšlenky,základní učivo nezvládá a praktické úkoly nedokáže splnit ani za  pomoci učitele, nemá zájem o učení.

 

IV.                Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace

                  IV.6  Prospěch

Ovládnutí učiva předepsaného osnovami
1 – výborný	ovládá bezpečně
2 – chvalitebný	ovládá
3 – dobrý	v podstatě ovládá
4 – dostatečný	ovládá se značnými mezerami
5 - nedostatečný	neovládá
Úroveň myšlení
1 – výborný	pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti
2 – chvalitebný	uvažuje celkem samostatně
3 – dobrý	menší samostatnost v myšlení
4 – dostatečný	nesamostatné myšlení
5 - nedostatečný	odpovídá nesprávně i na návodné otázky
Úroveň vyjadřování
1 – výborný	výstižné a poměrně přesné
2 – chvalitebný	celkem výstižné
3 – dobrý	myšlenky vyjadřuje ne dost přesně
4 – dostatečný	myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi
5 - nedostatečný	i na návodné otázky odpovídá nesprávně
Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští
1 – výborný	užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností ,pracuje samostatně, přesně a s jistotou
2 – chvalitebný	dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb
3 – dobrý	řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby
4 – dostatečný	dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
5 - nedostatečný	praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí
Píle a zájem o učení
1 – výborný	aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
2 – chvalitebný	učí se svědomitě
3 – dobrý	k učení a práci nepotřebuje větších podnětů
4 – dostatečný	malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
5 - nedostatečný	pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

                  IV.2 Chování

1 – velmi dobré	Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
2 - uspokojivé	Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
3 - neuspokojivé	Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

 

V.                 Způsob získávání podkladů pro hodnocení

1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové,...) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky.

2.  Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům.

4.  Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

7. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.

8. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům.

9. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací, účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí, učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné, před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva, prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.

10.. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

 

VI.                Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách

                      VI.1                    Komisionální zkouška

1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech:

- má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, 

- při konání opravné zkoušky.

2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

3. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.

6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

9. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.

                      VI.2                    Opravná zkouška

1. Opravné zkoušky konají:

- žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy,

- žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů.

Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.

2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby náhradního termínu opravné zkoušky navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník.

4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.

5. Třídní učitel zapíše do katalogového listu žákovi, který se nedostavil k opravné zkoušce:

 

Žák se bez řádné omluvy nedostavil k vykonání opravné zkoušky, čímž jeho prospěch v předmětu ……… zůstává nedostatečný

 

VII.     Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

 

1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy.

2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.

3. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.

4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

5. Žák zařazený do zdravotní  tělesné výchovy při  částečném  osvobození nebo při  úlevách  doporučených lékařem se klasifikuje v  tělesné výchově s přihlédnutím  k druhu a  stupni   postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu.

6. U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.

7. Dětem a žákům, u nichž je diagnostikována specifická vývojová porucha učení, je nezbytné po celou dobu docházky do školy věnovat speciální pozornost a péči.

8. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.

9. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.

10. Klasifikace byla provázena hodnocením, t.j. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat,

11. Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být se souhlasem rodičů během celého jejich vzdělávání hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně ( a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení). U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Dítě lze hodnotit dítě slovně (průběžně i na vysvědčení) po dohodě s rodiči a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Klasifikovat lze i známkou s tím, že se specifická porucha dítěte vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce o jeden stupeň, tak i o několik stupňů. Při uplatňování všech těchto možností vyučující postupují velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření a ve spolupráci s rodiči.

12. Ředitel školy může povolit, aby pro dítě se specifickými poruchami učení byl vypracován pro kterýkoliv předmět příslušnými vyučujícími individuální výukový plán, který se může radikálně lišit od výuky v daném postupném ročníku, přitom však bude poskytovat dítěti v příslušných předmětech ucelené a dítětem zvládnutelné základy.

13. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.

14. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.

 

 

Projednání školního řádu

 

Školní řád základní školy byl projednán na pedagogické radě základní školy dne 21.6.2010, schválen Školskou radou základní školy dne 23.6.2010 a vstupuje v platnost 1.9.2010. Školní řád základní školy z 1.11.2009 tímto pozbývá platnost.

 

 

V Radonicích 1.9.2010

 

 

 

 

          Miroslav Ondrejka                                                         Mgr. Jaroslav Santner

            předseda ŠR                                                                            ředitel školy

 

 

 

 

 

 

 

 

  A.    Školní řád.

I.        Práva a povinnosti žáků a zákonných zástupců, vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky školy.

I.1      Práva žáků.

I.2      Povinnosti žáků.

I.3      Práva zákonných zástupců žáků.

I.4      Povinnosti zákonných zástupců žáků.

I.5      Vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky školy.

II. Provoz a vnitřní režim školy.

II.1     Pravidla vnitřního režimu školy.

II.2     Pravidla provozu školy.

II.3     Docházka do školy.

III.     Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

III.1        Hygiena, bezpečnost a ochrana zdraví

III.2        Ochrana před sociálně patologickými jevy.

III.3 Postup školy při výskytu podezřelé látky a při podezření na užití omamné látky žákem..

III.3.1. Tabákové výrobky.

III.3.2. Alkohol

III.3.3. Omamné a psychotropní látky.

III.3.4. Krádeže, vandalizmus.

IV.     Zacházení s učebnicemi, školními potřebami a školním majetkem..

B.    Pravidla hodnocení a klasifikace žáka základní školy.

I.        Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou 

I.1      Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání

I.2      Zásady pro hodnocení chování ve škole.

II.      Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků (autoevaluace)

III.     Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií

III.1        Stupně hodnocení prospěchu.

III.2        Výstupní hodnocení

III.3        Stupně hodnocení chování

III.4        Výchovná opatření

IV.     Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií

IV.     Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace.

IV.6  Prospěch. IV.2 Chování

V.      Způsob získávání podkladů pro hodnocení

VI.     Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách.

VI.1        Komisionální zkouška.

VI.2        Opravná zkouška.

VII.        Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami